Zámecký park 
 
Park je chráněný státem. Byl vybudován v letech 1820 - 1830 Petrem hrabětem Marcolinim - Feretti. V místech parku se původně nalézal rybník "Na Martinově popluží" a pole. Rybník byl zavezen hlínou, terén celkově upraven do kopce. Získaného pozemku bylo použito na založení anglického, volně krajinářského parku. Nalézá se zde množství vzácných rostlin a dřevin. V pravém horním rohu parkové zdi stojí otevřený empírový pavilon jako odpočívadlo, v levém horním rohu pak umělá jeskyně (grotta)
s vyhlídkou. V dolní části parku byla zbudována oranžérie, kde se pěstovaly tropické rostliny, kaktusy
a bonsaje. Byla zde chována nejstarší bonsaj v Evropě, odvezená po likvidaci oranžérie (1948) do Botanické zahrady v Liberci. Kašna s nymfou z roku 1837 byla do parku přemístěna z náměstí, kde stála původně. V parku se nachází voliéra pro exotické ptactvo.

Z historie parku

Když v roce 1650 koupil kyšperské panství hrabě Hynek Vitanovský z Vlčkovic, nechal za dobu své vlády přestavět původní tvrz na raně barokní zámek a v jeho těsné blízkosti postavil zámeckou kapli, nynější kostel sv. Václava. V této době také vznikla zámecká terasa s výhledem na Podměstí, na kterou panstvo scházelo přímo ze zámku po dvouramenných pískovcových schodech, které jsou opatřeny kuželkovou balustrádou. Park, který se dnes rozkládá za zámkem do kopce, v té době ještě neexistoval. Hned za zámkem, v místech dnešní ulice Vitanovského, byl rybník Na Martinově popluží a od rybníka se táhla pole, která patřila kyšperským poddaným. Vrchnost s nimi pak tyto pozemky vyměnila.

   Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého na pětibokém půdorysu, která se tyčí nad parkem a vede k ní lipová alej, byla postavena za vlády Bredů v letech 1734 – 1736.

   Přírodně krajinářský park založil hrabě Petr Marcolini – Feretti v letech 1820 – 1830. Tento saský šlechtic se do Kyšperka přiženil sňatkem s hraběnkou Marií Annou Cavriani v roce 1794. Za jeho vlády prodělalo město mnoho zásadních změn. Po zničujícím požáru v roce 1824 bylo přestavěno téměř celé náměstí, již z cihel a opuky. Domy po severní a jižní straně získaly podloubí. Hrabě byl také první, kdo započal  výstavbu nových cest a rekonstrukci těch starých. Díky němu se do města dostaly originální saně, na nichž císař Napoleon Bonaparte v roce 1812 prchal z Ruska. Zastavil se totiž při své cestě v Drážďanech a nocoval u saského státního a komorního ministra Camilla Marcolini – Feretti, otce Petra. Z Drážďan jel na saních nových a ty z Ruska tam zanechal. Petr je potom nechal přivézt do Kyšperka.

   Původně sestávala zahrada ze tří pozemkových parcel, na nichž byla také umístěna zelinářská a květinářská zahrada (později zahradnictví). Když Petr zemřel, na dokončení parku se podílela jeho dcera, provdaná Nimptschová.

   V období romantismu v parku vznikl empírový gloriet a umělá jeskyně – grotta – s vyhlídkou. Délka chodby, která byla proražena do opukové skály, je cca 25 m. Strop jeskyně je zaklenut cihlami. Na konci jsou tři okna, umožňující výhled do krajiny. Původně v nich byla zasazena různě barevná skla, která měla krásu okolní přírody ještě umocňovat. Nad jeskyní je vyhlídka s kovovým zábradlím a lavičkami. Nad vchodem do grotty, který je uzavřen mříží,  je umístěna socha anděla s uraženou hlavou. Mezi zámkem a parkem je klenutý most z pískovcových kvádrů, nahoře opatřený zábradlím. Ve středu parku stával kuželník, který byl hojně navštěvován letními hosty. V této době byly také v duchu doby na nádvoří zámku vysázeny magnolie, které však nekorespondovaly s prostředím.

   Na okraji parku byla postavena oranžerie, kde se mimo jiné pěstovala i nejstarší bonsaj v Evropě.

   Na Václavském náměstí stávaly dvě kašny. Dolní kašně hrozilo rozboření, proto byla v roce 1937 rozebrána a znovu postavena v parku proti vstupu z náměstí, tedy na okraji centrální louky. Toto umístění bylo později mnohokráte kritizováno pro svou nelogickost a nevhodnost.

   V roce 1941 byl park silně postižen větrnou smrští, při které padla většina vzrostlých stromů. V padesátých letech se město zabývalo běžnou údržbou parku. Až v roce 1966 zadal tehdejší MěNV u „Zahradní architektury Hradec Králové“ zpracování projektu renovace parku. Projektu se ujal Ladislav Zeman. Jeho práce obsahovala tři části – průzkum skutečného stavu, plán renovace a textovou část. Tento materiál se stal v budoucích letech podkladem pro řadu dalších prací. Ladislav Zeman tehdy poprvé upozornil na nešťastnou přestavbu oranžerie na klubovnu Petra Jilemnického a navrhoval zrušit tenisové a dětské hřiště v centrální části parku. Jeho projekt však nebyl využit.

   Až v letech 1981 – 87 se práce znovu otevřela a bylo provedeno několik úprav, jako je odstranění náletových dřevin, úpravy tras a cestiček, oplocení a obnovení části zahradnictví, opravení grotty a glorietu a nové zatravnění zámecké terasy. Také se zrušilo dětské hřiště.

   V první polovině devadesátých let byl zpracován nejrozsáhlejší projekt s nejpodrobnější studií rostlinstva „Zahradní a krajinnou architekturou Průhonice“. Autory projektu byli      Ing. Drahoslav Šonský CSc., Prof. Ing. Jaroslav Machovec, CSc. a Ing. Jan Machovec.
 
Brzy zjara v parku vykvétá vzácná růžovofialově kvetoucí bylina "Kandík psí zub".
 
 
Kulturní centrum Letohrad

Václavské nám. 77

561 51 Letohrad

IČO: 70964891

tel.: 465 622 092

e-maily: info@letohrad.eu, muzeum@letohrad.eu, kultura@letohrad.eu, knihovna@letohrad.cz


Ředitel:
Jaroslav Moravec
tel.: 465 622 255
e-mail: jaroslav.moravec@letohrad.eu

Dnes je

Svátek má :

Z naší fotogalerie

Zámek Radnice