Významné osobnosti

  • Václav Strachota
    (1464) - cestovatel
    Účastník poselstva krále Jiříka z Poděbrad, vedeného pánem Albrechtem Kostkou z Postupic, k francouzskému králi Ludvíkovi XI. v roce 1464 s návrhem organizace evropských vládců ke zmírnění vlivu papeže a otupení hrozícího tureckého nebezpečí. Tento Václav Strachota byl pravděpodobně členem rodiny, držící v 15. století statek Orlici, součást dnešního Letohradu, a je jmenován v deníku z této cesty, psaného panošem Jaroslavem a publikovaným v roce 1827 v Časopisu českého mezea, v roce 1885 opět Josefem Kalouskem v Archivu českém a potom ještě v roce 1940 v edici Rudolfa Urbánka.

 

  • Ignác Dětřich (Hynek Jetřich) Vitanovský z Vlčkovic
    + 10. 5. 1681 ve věku 37 let
    Kyšperské zprostil poddanství a roboty za roční poplatek 40 zlatých rýnských, zřídil špitál pro chudé, šest řemeslnických cechů, vymohl městu různé výsady, roku 1680 přestavěl zdejší tvrz na zámek a vystavěl nynější farní kostel sv. Václava. Jeho portrét od Karla Škréty, chovaný na zámku v Rychnově nad Kněžnou, patří k nejvzácnějším uměleckým pokladům naší vlasti.

 

  • Andreas Castelli
    (+ 1714 Kyšperk) - stavitel
    Patřil do okruhu italských stavitelů a kameníků usazených v Chrudimi. Do Kyšperka přišel na žádost majitele panství H. J. Vitanovského někdy před rokem 1680, aby provedl přestavbu místního zámku. Kromě zámku byla jím pravděpodobně postavena i zámecká kaple (dnes kostel sv. Václava), vyzdobená štukovou výzdobou milánskými umělci. Stavba zámku pro něho byla velká zakázka a proto si zde Castelli zakoupil dům čp. 76. Další jeho místní stavbou byla Hotmarova kaplička. Stavěl však i v Lanškrouně, v Ostrově u Lanškrouna a připisuje se mu také stavba kostela a kláštera servitů nad Králíkami. Pravděpodobně jeho poslední stavbou byl kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici, postavený v létech 1709-1711. Castelli zamřel v roce 1714 a pochován je v kostele na Orlici.

 

  •  Antonín Regnard
    (asi 1714 - 19. 1. 1822 Kyšperk) - malíř
    Syn Františka Regnarda ze Žamberka a Kateřiny Chocové. Dne 5. 2. 1771 se oženil s Barborou Ulrichovou z Kyšperka čp. 7, kde také rodina bydlela. Měl 7 dětí. Regnard provozoval pekařské řemeslo, byl městským radním a uznávaným malířem obrazů, převážně s církevní tématikou.
     
  • František Vladislav Hek
    (nar. 11. 4. 1769 v Dobrušce + 4. 9. 1847 Kyšperk)
    Národní buditel, který svým životem inspiroval k napsání románu Aloise Jiráska - F. L. Věk. Byl absolventem klášterního gymnazia v Praze a tří roků studia filozofie. Publikoval v Krameriových Poštovských novinách, napsal román, byl i hudebním komponistou a udržoval styky s předními českými osobnostmi té doby. Jeho manželkou byla Marie Ježková z Dobrušky, sestra kyšperského faráře v létech 1813-1843, Josefa Ježka. Při požáru Dobrušky v roce 1806 přišel o všechen majetek, téměř i o holý život a státní krach v roce 1811 a následující neúroda dokanaly dílo zkázy. Odešel jako dozorce do Jánských Lázní, potom jako překladatel do Ochranova (Herrnhut), v roce 1842 je ve Vamberku a krátce nato již bydlí v Kyšperku, Novém dvoře č. p. 147. Jeho dcera Ludmila (1802-1879 Přelouč), provdaná Štolovská (sňatek 26. 1. 1829 v Nekoři) bydlila s rodinou v čp. 5. Manželem Ludmily byl Václav Josef Štolovský (1799-1866) Přelouč), do roku 1850 úředník na zdejším panství. Život v Kyšperku se však Hekovi asi nelíbil, jak je patrné z korespondece přátelům, kde si stěžuje, že "žije okleštěn, bez svobodné vůle, odvislý, stísněný, bez vážnosti, trpě v mnohém nouzi a nedostatek".
    Zemřel u své nejmladší dcery Ludmila Štolovské v Novém dvoře.
    Roku 1924 byl F. Vl. Hekovi postaven pomník u zvonice kostela sv. Václava. Pohřben je však na novém hřbitově.

František Ladislav Hek
 

  • Antonín Buchtel
    nar. 4. 5. 1803 Pastviny + 1. 3. 1882 Kyšperk
    Místní arcikněz a vikář, rodák z Klášterce nad Orlicí, velký milovník hudby. Za 50 let svého pobytu v Kyšperku  nastřádal koupí drahocennou sbírku hudebních nástrojů všech národů a věků, kterou daroval křesťanské akademii a českému muezu v Praze, kde je vystavena v odělení pod názvem Buchtelium. Městu daroval Dům chudých čp. 212, který byl původně vystavěn jako První privilegovaná továrna na sirky v království českém a kde se vyráběly sirky dříve než v Sušici.

 

  • Ignác (Hynek) Umlauf
    nar. 12. 8. 1821 Mlýnice u Štítů + 8. 9. 1851 v Kyšperku, malíř
    Tento geniální, talentovaný malíř nastoupil již v patnácti letech na pražskou malířskou akademii. V roce 1839 přešel na akademii do Vídně. Předčasně zemřel ve třiceti letech. Ve Vojáčkově galerii je pouze jeden z jeho obrazů, neznámá ruská velkokněžna. Jeden z Hynkových obrazů, Žebravé děti, je dokonce ve sbírkách anglické královny. Tento akvarel daroval císař František I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni.

 


 

Ignác (Hynek) Umlauf 

  • Jan Umlauf
    nar. 21. 5. 1825 Mlýnice u Štítů + 9. 1. 1916 v Kyšperku, malíř
    Se svým bratrem Hynkem studoval na akademii ve Vídni.   Portrétoval mnoho předních měšťanů v Kyšperku, Ústí nad Orlicí a jiných, nejvíce se věnoval církevnímu umění, jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech, např. 66 obrazů na Svaté hoře u Příbrami. Za svůj život namaloval na 300 oltářních obrazů, 20 křížových cest a asi 400 rodinných portrétů. Řada z jeho obrazů je vystavena na zámku v Letohradě. Jan se také věnoval fotografii. Ačkoli byl dvakrát ženatý, zemřel bez potomků.

 


 

Jan Umlauf

  • Karel Vojáček
    nar. 1. 12. 1855 Praha + 30. 12. 1935 Čáslav
    V letech 1894 - 1911 okresní hejtman v Žamberku, pro svoji lidumilnost a vlastenectví vyjímečný vzhled mezi tehdejšími okresními hejtmany, staral se o hospodářské povznesení a zmírnění bídy i o kulturní rozvoj Žamberska (70 km nouzových silnic, státní subvence i na osivo, polévkové akce na školách, podpora a propagace ovocnářství, krajkářství, králíkářství, sběru bylin a jiných pomocných zdrojů příjmů obyvatelstva). Jeho zásluhou byla v Kyšperku založena školní obrazárna - Vojáčkova galerie - v září 1904 při slavnosti posvěcení školy.

 

  • Antonín Krčmařík
    nar. 6. 4. 1860 Bohdaneč + 24. 7. 1940 nemocnice Hradec Králové
    Učitel a později i ředitel živnostenské pokračovací školy založil spolu se svou manželkou v Kyšperku muzeum a okrašlovací spolek. Po dlouhá léta psal městskou kroniku a byl členem mnoha spolků, ve kterých se zasloužil o zkrášlení celého města a působil v oblasti osvěty. Byl předsedou spolku divadelních ochotníků Kolár, přední činovník hasičský, turistický, zasloužil se o založení všech městských parků a osázení zákoutí.

 

  •  Alfons Mucha
    nar. 24. 7. 1860 Ivančice + 14. 7. 1939 Praha, secesní malíř
    Prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz Píseň a obrázek, Bol dívky do městské kroniky a v r. 1935 Dobytí Nymburka husity (bydlel v Künzlově vilce č. 474). Alfons Mucha je čestným občanem našeho města a jeho jméno dosud nese charakteristická lípa u lukavického dvora. Se svolením jeho ženy po něm byla pojmenována tzv. Muchova vyhlídka v aleji za kaplí sv. Jana Nepomuckého. Alfons Mucha je znám též jako autor monumentálního cyklu Slovanská epopeja a prvních čs. poštovních známek (Hradčany).

 


 

A. Mucha při práci v Masarykově škole práce v Letohradě
 

  • Jan Taušl
    20. 3. 1871 Kyšperk + 26. 11. 1918 Milwaukee, USA
    Místní rodák, nejprve chudý obuvnický učeň a dělník, potom kněz a farář amerických Čechů v Milwaukee v USA, odkázal po 1. světové válce Kyšperku 724. 000 Kč pro humánní účely. Taušlův otec bydlel dlouhá léta v ulici, pojmenované po jeho synovi, v dřívější izolační nemocnici čp. 271

 

  • František Skála
    nar. 25. 4. 1882 Kunčice + 8. 1. 1957 Letohrad
    Městský kronikář, původním povoláním text. úředník, později obchodník, ve volných chvílích se zabýval historií zdejšího města a kraje, r. 1929 připravil Sokolský památník, zaměřený historicky, r. 1941 uspořádal upomínkový list na 100 let ochotnického divadla v Kyšperku, r. 1948 vydal Kyšperk I. - Historický nástin stavebního vývoje města Kyšperka.

 

  • Rudolf Faltus
    nar. 23. 3. 1884 Kyšperk + 9. 3. 1947 Ústí nad Orlici, nemocnice) - akademický malíř
    Byl synem správce kyšperského zámku a absolventem vídeňské malířské akademie. Za první světové války byl na italské frontě, kde dosáhl hodnosti nadporučíka. Postupem času se u něho začala projevovat zasmušilost a nedůvěřivost vůči lidem daná zážitky z války. Žil velmi chudě, milodary však odmítal. Většina jeho malířské tvorby je věnována městu Kyšperku. Neblahý duševní stav se promítl i do jeho tvorby a většina jeho obrazů je laděna do fialova a modrofialova.
     
  • Petr Jilemnický
    nar. 18. 3. 1901 Kyšperk + 19. 5. 1949 Moskva
    Tento spisovatel se narodil v budově dnešního Městského muzea čp. 77, na kterém má svou pamětní desku. Po maturitě začal učit na obecné škole v nedalekých Verměřovicích. Tam také napsal svou první knihu "Devadesát devět koní bílých". V roce 1923 odchází učit na Slovensko, kde píše ve slovenštině.
    (Víťazný pád 1929, Zuniaci krok 1930, Pole neorané 1932, Kus cukru 1934, Kompas v nás 1937, Kronika = Vítr se vrací 1947). V roce 1946 odjel do Moskvy na velvyslanectví jako kulturní ataše a tam také umírá. Pochován je na bratislavském Slavíně.

 

  • Josef Korbel
    nar. 20. 9. 1909 Kyšperk + 1977 USA
    Tento diplomat se narodil v Kyšperku v čp. 305 jako syn obchodníka se stavebninami Arnošta Körbela, který mimo jiné dodával dřevo do nějvětší Reineltovy sirkárny v Kyšperku. V letech 1936 - 1939 byl tiskovým atašé v Bělehradě a po obsazení republiky Německem utekl s rodinou do Anglie, kde pracoval pro české vysílání BBC. Po komunistickém převratu emigroval do USA, kde pracoval u OSN. Později vyučoval na amerických universitách, kde byla jeho žačkou i Condoleeza Riceová, ministryně zahraničí ve vládě George Bushe. Jeho dcerou byla Madeleine Allbrightová, ministryně zahraničí ve vládě Billa Clintona, která sama dne 1. 9. 1997 a 11. 6. 2015 Letohrad navštívila.

 

Kulturní centrum Letohrad

Václavské nám. 77

561 51 Letohrad

IČO: 70964891

tel.: 465 622 092

e-maily: info@letohrad.eu, muzeum@letohrad.eu, kultura@letohrad.eu, knihovna@letohrad.cz


Ředitel:
Jaroslav Moravec
tel.: 465 622 255
e-mail: jaroslav.moravec@letohrad.eu

Dnes je

Svátek má :

Z naší fotogalerie

Zámek Radnice