Zadejte e-mail pro zasílání aktualit
Pro registraci Vašeho e-mailu Vám bude zaslán aktivační e-mail. Řiďte se jeho instrukcemi.
Přidat vlastní novinku

Letohrad
Destinační společnost Východní Čechy
Orlické hory a podorlicko


Najdete nás také na:
Facebook

Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska

Významné osobnosti

 

 

  • František Vladislav Hek
    nar. 11. 4. 1769 v Dobrušce + 4. 9. 1847 v Novém dvoře v Letohradě
    Národní buditel, který svým životem inspiroval k napsání románu Aloise Jiráska - F. L. Věk. Zemřel u své nejmladší dcery Ludmila Štolovské v Novém dvoře, která byla provdána za zdejšího vrchnost. justiciára V. Štolovského. Organizovala tu čtenářský kroužek a časem i ochotnická divadelní představení, kde účinkovala i její dcera Aninka.
    Roku 1924 byl F. Vl. Hekovi postaven pomník u zvonice kostela sv. Václava.
     

    František Ladislav Hek
     
  • Ignác (Hynek) Umlauf
    nar. 12. 8. 1821 Mlýnice u Štítů + 8. 9. 1851 v Kyšperku, malíř
    Tento geniální, talentovaný malíř nastoupil již v patnácti letech na pražskou malířskou akademii. V roce 1839 přešel na akademii do Vídně. Předčasně zemřel ve třiceti letech. Ve Vojáčkově galerii je pouze jeden z jeho obrazů, neznámá ruská velkokněžna. Jeden z Hynkových obrazů, Žebravé děti, je dokonce ve sbírkách anglické královny. Tento akvarel daroval císař František I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni.

 


Ignác (Hynek) Umlauf

 

  • Jan Umlauf
    nar. 21. 5. 1825 Mlýnice u Štítů + 9. 1. 1916 v Kyšperku, malíř
    Se svým bratrem Hynkem studoval na akademii ve Vídni.   Portrétoval mnoho předních měšťanů v Kyšperku, Ústí nad Orlicí a jiných, nejvíce se věnoval církevnímu umění, jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech, např. 66 obrazů na Svaté hoře u Příbrami. Za svůj život namaloval na 300 oltářních obrazů, 20 křížových cest a asi 400 rodinných portrétů. Řada z jeho obrazů je vystavena na zámku v Letohradě. Jan se také věnoval fotografii. Ačkoli byl dvakrát ženatý, zemřel bez potomků.

 


Jan Umlauf

 

  • Alfons Mucha
    nar. 24. 7. 1860 Ivančice + 14. 7. 1939 Praha, secesní malíř
    Prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz Píseň a obrázek, Bol dívky do městské kroniky a v r. 1935 Dobytí Nymburka husity (bydlel v Künzlově vilce č. 474). Alfons Mucha je čestným občanem našeho města a jeho jméno dosud nese charakteristická lípa u lukavického dvora. Se svolením jeho ženy po něm byla pojmenována tzv. Muchova vyhlídka v aleji za kaplí sv. Jana Nepomuckého. Alfons Mucha je znám též jako autor monumentálního cyklu Slovanská epopeja a prvních čs. poštovních známek (Hradčany).

 


A. Mucha při práci v Masarykově škole práce v Letohradě

 
  • Karel Vojáček
    nar. 1. 12. 1855 Praha + 30. 12. 1935 Čáslav
    V letech 1894 - 1911 okresní hejtman v Žamberku, pro svoji lidumilnost a vlastenectví vyjímečný vzhled mezi tehdejšími okresními hejtmany, staral se o hospodářské povznesení a zmírnění bídy i o kulturní rozvoj Žamberska (70 km nouzových silnic, státní subvence i na osivo, polévkové akce na školách, podpora a propagace ovocnářství, krajkářství, králíkářství, sběru bylin a jiných pomocných zdrojů příjmů obyvatelstva). Jeho zásluhou byla v Kyšperku založena školní obrazárna - Vojáčkova galerie - v září 1904 při slavnosti posvěcení školy.

  • Antonín Krčmařík
    nar. 6. 4. 1860 Bohdaneč + 24. 7. 1940 nemocnice Hradec Králové
    Učitel a později i ředitel živnostenské pokračovací školy založil spolu se svou manželkou v Kyšperku muzeum a okrašlovací spolek. Po dlouhá léta psal městskou kroniku a byl členem mnoha spolků, ve kterých se zasloužil o zkrášlení celého města a působil v oblasti osvěty. Byl předsedou spolku divadelních ochotníků Kolár, přední činovník hasičský, turistický, zasloužil se o založení všech městských parků a osázení zákoutí.

  • Jan Taušl
    20. 3. 1871 Kyšperk + 26. 11. 1918 Milwaukee, USA
    Místní rodák, nejprve chudý obuvnický učeň a dělník, potom kněz a farář amerických Čechů v Milwaukee v USA, odkázal po 1. světové válce Kyšperku 724. 000 Kč pro humánní účely. Taušlův otec bydlel dlouhá léta v ulici, pojmenované po jeho synovi, v dřívější izolační nemocnici čp. 271
  • Antonín Buchtel
    nar. 4. 5. 1803 Pastviny + 1. 3. 1882 Kyšperk
    Místní arcikněz a vikář, rodák z Klášterce nad Orlicí, velký milovník hudby. Nastřádal drahocennou sbírku hudebních nástrojů, jež v Národním muzeu v Praze tvoří oddělení Buchtelinum. Městu daroval Dům chudých čp. 212, který byl původně vystavěn jako První privilegovaná továrna na sirky v království českém a kde se vyráběly sirky dříve než v Sušici.

  • Ignác Dětřich (Hynek Jetřich) Vitanovský z Vlčkovic
    + 10. 5. 1681 ve věku 37 let
    Kyšperské zprostil poddanství a roboty za roční poplatek 40 zlatých rýnských, zřídil špitál pro chudé, šest řemeslnických cechů, vymohl městu různé výsady, roku 1680 přestavěl zdejší tvrz na zámek a vystavěl nynější farní kostel sv. Václava. Jeho portrét od Karla Škréty, chovaný na zámku v Rychnově nad Kněžnou, patří k nejvzácnějším uměleckým pokladům naší vlasti.

  • František Skála
    nar. 25. 4. 1882 Kunčice + 8. 1. 1957 Letohrad
    Městský kronikář, původním povoláním text. úředník, později obchodník, ve volných chvílích se zabýval historií zdejšího města a kraje, r. 1929 připravil Sokolský památník, zaměřený historicky, r. 1941 uspořádal upomínkový list na 100 let ochotnického divadla v Kyšperku, r. 1948 vydal Kyšperk I. - Historický nástin stavebního vývoje města Kyšperka.

  • Josef Korbel
    nar. 20. 9. 1909 Kyšperk + 1977 USA
    Tento diplomat se narodil v Kyšperku v čp. 305 jako syn obchodníka se stavebninami Arnošta Körbela, který mimo jiné dodával dřevo do nějvětší Reineltovy sirkárny v Kyšperku. V letech 1936 - 1939 byl tiskovým atašé v Bělehradě a po obsazení republiky Německem utekl s rodinou do Anglie, kde pracoval pro české vysílání BBC. Po komunistickém převratu emigroval do USA, kde pracoval u OSN. Později vyučoval na amerických universitách, kde byla jeho žačkou i Condoleeza Riceová, ministryně zahraničí ve vládě George Bushe. Jeho dcerou byla Madeleine Allbrightová, ministryně zahraničí ve vládě Billa Clintona, která sama dne 1. 9. 1997 Letohrad navštívila.

  • Petr Jilemnický
    nar. 18. 3. 1901 Kyšperk + 19. 5. 1949 Moskva
    Tento spisovatel se narodil v budově dnešního Městského muzea čp. 77, na kterém má svou pamětní desku. Po maturitě začal učit na obecné škole v nedalekých Verměřovicích. Tam také napsal svou první knihu "Devadesát devět koní bílých". V roce 1923 odchází učit na Slovensko, kde píše ve slovenštině.
    (Víťazný pád 1929, Zuniaci krok 1930, Pole neorané 1932, Kus cukru 1934, Kompas v nás 1937, Kronika = Vítr se vrací 1947). V roce 1946 odjel do Moskvy na velvyslanectví jako kulturní ataše a tam také umírá. Pochován je na bratislavském Slavíně.
Kulturní centrum Letohrad

Václavské nám. 77

561 51 Letohrad

IČO: 70964891

tel./fax: 465 622 092

e-maily: info@letohrad.eu, muzeum@letohrad.eu, kultura@letohrad.eu, knihovna@letohrad.cz

Dnes je

Svátek má :

Z naší fotogalerie

Obřadní síň na zámku Velké podloubí