Chyba při dotazu "SELECT id, url_nazev FROM sekce WHERE skryta = 0 AND zobrazovat_od < now( ) AND zobrazovat_do > now( ) AND id =" do databáze

You have an error in your SQL syntax; check the manual that corresponds to your MySQL server version for the right syntax to use near '' at line 1 Warning: mysql_fetch_array(): supplied argument is not a valid MySQL result resource in /CORE/AreaC/letohrad.eu/info/www/php/funkce.php on line 225
Zadejte e-mail pro zasílání aktualit
Pro registraci Vašeho e-mailu Vám bude zaslán aktivační e-mail. Řiďte se jeho instrukcemi.
Přidat vlastní novinku

Letohrad
Destinační společnost Východní Čechy
Orlické hory a podorlicko
Sdružení obcí Orlicko
Království Orlice


Najdete nás také na:
Facebook

Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska

Na malé terásce u zámku byl na podzim roku 2004 slavnostně odhalen pomník českého velikána Járy Cimrmana.

Pomník je volně přístupný.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Průvodní slova z odhalení:

Vážení přátelé.

Sešli jsme se zde, abychom odhalili pomník českému géniovi Járovi Cimrmanovi. Vede nás k tomu skutečnost, že stále existuje mnoho lidí, kteří bohužel o tomto vynikajícím člověku málo ví, a proto chceme osvětlit jeho působení v našem městě. Je s podivem, jak málo ulic a náměstí nese jméno tohoto velikána. Přitom stále nové a nové výzkumy přinášejí na světlo poznatky, nad kterými nejen obyčejný člověk, ale i opravdoví vědci zůstávají stát v němém úžasu, někdy si musí i sednout. Někteří badatelé dokonce zastávají názor, že Cimrman vykonal pro tuto zemi víc, než všichni buditelé a tehdejší vlastenci dohromady. Dnes už víme, že snad není jediné lidské činnosti, kde by se neangažoval radou, nebo dokonce skutkem. Zatím co Leonardo nakreslil na papír ležatou osmičku, už je považován za vynálezce helikoptéry, Cimrman musel každý svůj vynález tvrdě prosazovat v Čechům nepřející Vídni. To mu nikdy na náladě nepřidalo, a když mu ještě několikrát při cestě domů ujel vlak, byl unavený až skleslý tak, jak jej umělec ztvárnil na této soše.


Nyní bych poprosil pana Miloně Čepelku o přečtení zprávy naší komise, která prověřovala mistrovo působení ve městě a jeho okolí.

***

Na podzim v roce 1904 Jára Cimrman navštívil Kyšperk. Stalo se tak 20. října, tedy přesně na den před 100 lety, kdy vystoupil z vlaku od Ústí nad Orlicí. S největší pravděpodobností do Ústí dorazil od České Třebové, protože pro jeho příjezd od Pardubic jsme nenalezli žádné logické vysvětlení. Tedy pokud vystoupil z vlaku jedoucího od České Třebové, pak bezpochyby přijížděl z Vídně, kde byl v tuto dobu přihlásit svůj nový vynález. Jednalo se o dynamem ohřívané sedlo u kola. Domníval se, že sezení na studeném sedle v zimních měsících nejen dámám, ale i pánům velice škodí. Byl přesvědčen, že před vynalezením kola se některé nemoci sedacího nervu vůbec nevyskytovaly. Vynález mu vídeňáci opět neuznali, protože nebylo komisi jasné, zdali je sedlo teplé od usilovného šlapání, nebo elektrickým ohřevem z dynama. V jeho zápisníku, který později zapomněl v hostinci u Vágnerů v Pastvinách, se dočítáme, že po tom co mu ujel vlak v Břeclavi, protože nechtěl nechat nedojedenou klobásu v nádražní restauraci, přemýšlel, kterým směrem se má ve svém bádání vydat. A tak si vzpomněl na slib daný Františku Křižíkovi. Cimrman mu totiž ve slabé chvíli slíbil, že se pokusí o uzavření Zemské brány v Orlických horách. Myslel tím samozřejmě postavení přehrady s hydroelektrárnou. Tento slib dal Křižíkovi po úspěšném nainstalování vlastního vynálezu kterým bylo možno zaslepit otvory po kohoutcích u fontány na výstavišti Všeobecné zemské jubilejní výstavy v roce 1891. V odborných kruzích se tento vynález dodnes nazývá Cimrmanova uzavírací mufna.

Po vystoupení ze zmíněného vlaku zašel Cimrman do restaurace u Forchů, kde si dal svíčkovou a několik piv. Po obědě se vydal pěšky silnicí k Šedivci a k večeru došel do Pastvin kde se ubytoval v hostinci u Vágnerů. Zde byl později nalezen ubrus pokreslený plány na stavbu přehrady. Druhý den se vydal na Zemskou bránu, kde shledal místo pro stavbu nevyhovující vzhledem k blízkosti hranic s Pruskem. Zde zápisky končí. Další podrobnosti o působení mistra Cimrmana máme z kroniky obce Nekoř. Zde se píše, že nějaký Cimrman každé ráno lezl po okolních stráních s ruksakem a kladívkem v ruce. Tehdy nikdo netušil, že přehradu navrhl postavit v Nekoři, a to jen o 16 m výše, než dnes stojí přehradní hráz. Podrobným průzkumem zjistil, že v místech dnešní hráze je výstavba nevhodná, zřejmě pro výskyt pohyblivých písků. Doba mu dala zcela za pravdu. Kdyby hostinský Vágner nedal vyprat ubrus s nákresy stavby, ale odevzdal jej na příslušná místa, nemuselo dojít k pozdějším problémům. Jak se nakonec s Křižíkem domluvili není známo, jisté však je, že podle Pražského večerníku začátkem prosince téhož roku Jára Cimrman připravoval s Emilem Holubem cestu do Kapského Města. Proč nakonec odjel Holub s manželkou, a ne s ním, jak bylo původně plánováno, se také neví. Někteří badatelé se domnívají, že to mohlo být kvůli Zemské bráně, kam se hodlal na jaře příštího roku vrátit.

Přesné datum odjezdu Cimrmana z Kyšperka není znám, ale dá se předpokládat, že to mohlo být začátkem listopadu 1904. Usuzujeme tak na základě unikátního objevu. Ve sklepení pod topírnou byl totiž nalezen linkovaný sešit silně umazaný od zaolejovaných a špinavých rukou. Jednalo se pravděpodobně o osobní zápisník jistého Theodora Macháčka, kde si dělal poznámky o údržbě strojů. Pod nánosem špíny bylo možno dešifrovat

… je teprve začátek listopadu a zima jako …další slovo se nepodařilo rozluštit a dále zápis pokračuje, do depa přišel jakýsi člověk neurčitého věku, který chodil po topírně a neustále něco kreslil do zápisníku. Nikdo nevěděl o koho se jedná ale před odchodem z topírny předal strojnímu topičovi Adolfovi Prkennému nákres lopaty, kterou lze přikládat za roh.

Nemohl to být nikdo jiný než Jára Cimrman.

***

Vážení,

    dovolte mi, abych z tamtohoto místa připomněl význam českého génia Járy Cimrmana pro letohradské letectví a letectví vůbec.  Pohyb vzduchem Cimrmana vždy fascinoval a v tom, aby vynikl i jako geniální pilot, mu zabránilo jediné – trpěl strachem z výšek. Měl bohužel také velkou smůlu při výběru svých zkušebních pilotů. První z nich, Jan Tleskač přišel o život nešťastnou náhodou při zkoušce záchranného padáku v kostelní věži. Profesor Fiedler z Vídně předpokládá, že právě tento zážitek vedl Cimrmana k napsání divadelní hry „Přetržené nitě“. Druhý z pilotů, Jan Kašpar, galérkou přezdívaný „inženýr“, mu v Pardubicích zcizil prototyp nového letounu a ulétl s ním do Prahy.

 Cimrman si samozřejmě uvědomoval obrovské možnosti letectví, a jako první pochopil jeho výhody v osobní dopravě. Zhnusený pomalostí a nepohodlností císařské dráhy, pokusil se sestrojit stroj, který by rychle a komfortně přesouval cestující i do vzdálených cílů. Geniálně při tom  propojil tažnou a nosnou jednotku, tak jak  se to už později nikdy nezdařilo, snad  jen americké

NASA u raketoplánu. Jeden z Cimrmanových prototypů si můžete prohlédnout opodál.

 Rád bych se ještě zmínil o jedné zajímavosti, související s naším městem.  Cimrman zmínil jeho název, zhruba půlstoletí předtím než byl použit při jeho přejmenování. Cimrman se totiž ve snaze zajistit pro své pokusy důstojný objekt zúčastnil jedné  tehdy velmi oblíbené kratochvíle rozmařilé rakousko-uherské  šlechty, a to  letecké  soutěže, kdy odměnou pro vítěze bylo nějaké šlechtické sídlo. V Cimrmanově deníku čteme:

„Zjevně kvůli sabotáži jsem byl nucen nouzově přistát na louce poblíž města u Ústí nad Orlicí, asi  170 km od Prahy. Pěkně jsem se cestou zpátky prošel. Tenhle let o hrad  mi byl čert dlužen“

Odhalením této sochy chceme projevit svou vděčnost za všechny vynálezy, kterými Jára Cimrman  ovlivnil možnosti vzduchoplavby. Díky němu máme možnost vidět mnoho věcí z nadhledu. Děkujeme.

    Ještě bych se rád podrobněji zmínil o našem prototypu. Ti ve fyzice zdatnější si jistě uvědomili, že s takovýmto strojem by nebylo možné létat. Jára Cimrman ho užíval pouze jako předváděcí, aby tupým rakouským byrokratům předvedl, na co že to potřebuje jejich svolení. Bylo mu samozřejmě jasné, že letadlo, aby se mohlo pohybovat vzduchem s pasažéry, by nutně muselo mít na palubě toaletu.
 

                                    Za SPV  Letohrad       Marek Šnajdar

Kulturní centrum Letohrad

Václavské nám. 77

561 51 Letohrad

IČO: 70964891

tel.: 465 622 092

e-maily: info@letohrad.eu, muzeum@letohrad.eu, kultura@letohrad.eu, knihovna@letohrad.cz


Ředitel:
Jaroslav Moravec
tel.: 465 622 255
e-mail: jaroslav.moravec@letohrad.eu

Dnes je

Svátek má :

Z naší fotogalerie

Zámek Štuky v zámku