Kronikáři

Kamil Moravec (* 24. 2. 1976 Letohrad)   
(kronika od r. 2008)
Vyučen strojním zámečníkem  v SOUE, potom absolvent Střední průmyslové školy strojnické. Pracoval v kunčickém podniku Strojobal, nyní jako technik speciálního měření v podniku OEZ, s. r. o. Letohrad. Zajímá se o historii, kterou zpracovával nejprve pro rodinné prostředí, v roce 2006 se přičinil o doplnění a souborné vydání publikace Rodových pamětí v Kunčicích. V současné době zpracovává historii vojenské účasti občanů Kyšperka a připojených obcí v první světové válce. Byl jmenovám městským kronikářem od 1. 1. 2008.

Kontakt: e-mail: kamilmoravec@seznam.cz

Vladimír Švec (2. 5. 1933 Kyšperk)                                                                      
(kronika 2002–2007)
Vyučen tkalcem v textilním závodě Utex Ústí nad Orlicí (nyní Perla), své vzdělání ukončil na vyšší průmyslové škole textilní. Pracoval v Perle jako tkalcovský podmist, po ukončení vojny nastoupil do n. p. Hedva Orlice na místo thalcovského mistra a pak vedoucího výroby. Odtud odešel na podnikové ředitelství Hedvy v Moravské Třebové. Od roku 1972 pracoval na podnikovém ředitelství Perly v Ústí na Orlicí jako zástupce vedoucího zásobování. Do funkce kronikáře byl jemnovám roku 2002. Zpracoval celoživotní dokumentaci všech cest a výletů tuzemských i zahraničních. Od roku 1972 je členem okresního šachového svazu, působil ve funkci předsedy sportovně technické komise a poté se stal předsedou klasifikační komise. V Letohradě vykonává funkci předsedy šachového oddílu Spartak OEZ.

Miroslav Machek (6. 3. 1926 České Meziříčí u Opočna -  22. 1. 2012 Ústí nad Orlicí)
(kronika 1962– 2001)
Vystudoval filosofickou fakultu, od roku 1950 učil na ZDŠ v Letohradě a od roku 1965 na Gymnáziu v Žamberku. Funkcí městského kronikáře byl pověřen v roce 1962, ale některá starší období byl nucen pracně dopisovat, poněvadž kronika nebyla od roku 1945 vedena. Pořídil obsáhlou a cennou fotografickou dokumentaci, na které je zachycen život města v podobě černobílých zvětšenin a barevných diapozitivů, a rovněž se zasloužil o obsáhlé a podrobné zápisy životních osudů mnoha zajímavých místních obyvatel.

František Skála (25. 4. 1882 Kunčice - 8. 1. 1957 Letohrad)                                      
(kronika asi 1946)
Badatel o městské historii. Původním povoláním text. úředník, později obchodník. Ve volných chvílích se zabýval historií zdejšího města a kraje. Roku 1929 se podílel na přípravě historické části sokolského památníku, roku 1941 uspořádal upomínkový list na 100. výročí ochotnického divadla v Kyšperku a roku 1948 vydal knihu Kyšperk - Historický nástin stavebního vývoje města. Připravovaný 2. díl zůstal v rukopise. Časté byly jeho příspěvky v regionálním časopise Orlický kraj v létech 1935 - 1942. Popsal květnové události roku 1945
.

Antonín Krčmařík (6. 4. 1860 Bohdaneč - 24. 7. 1940 Hradec Králové)             
(kronika 1919 - 1938)
Ředitel školy a kvalitní kronikář města v letech 1919–1938, předseda spolku divadelních ochotníků Kolár, Okrašlovacícho spolku, přední činovník hasičský, turistický, zasloužil se o zřízení městského muzea, založení všech městských parků a osázení zákoutí.
Období od roku 1939 nebylo kronikářsky zpracováno. Z rukopisné pozůstalosti Františka Skály se zachovaly ojedinělé zápisy, z nichž nejvýznamnější je vylíčení Květnové revoluce 1945 a následující období do roku 1968 je dopisováno dodatečně. Podobně dodatečně je dopisováno i období 1970 - 1977.

Josef Kadleček (25. 10. 1842 Černyš - 19. 5. 1916 Kyšperk)                              
(kronika 1882–1914)
Ve své době byl významný kulturní pracovník a kronikář města. V Kyšperku vážený jako vynikající učitel a hudebník. Působil na škole od roku 1869 do roku 1904, když v létech 1895–1902 byl v nové škole jejím prvním ředitelem. V roce 1882 začal psát první české zápisy do městské kroniky.

Alois Gleitsch (16. 11. 1812 Kyšperk - 4. 11. 1872 Kyšperk)                                
(kronika 1861–1864)
Jméno svědčí o německém původu rodiny a sám jej v této podobě užíval. Běžně však byla užívána i česká forma jména - Klíč. Byl obchodníkem, ale zajisté se mu dostalo i vzdělání, poněvadž byl více roků volen do zastupitelstva a v létech 1861 - 1864 konal funkci purkmistra. Byl zaníceným badatelem o historii města, první v řadě následujících badatelů. Velmi cenné a jedinečné jsou jeho informace o městě z konce 18. a počátku 19. století, často spisované mimo kroniku, dávnější minulost již není zcela spolehlivá. Z jeho prací čerpali všichni další kronikáři, většinou bez uvedení jeho původních zásluh a s výhodou své větší publicity.

Václav Uhlíř (1800 - 22. 10. 1858 Vysoké Mýto)                                                   
(kronika 1836–1851)
Měl velké zásluhy o zvelebení města a zvýšení jeho důchodů. Byl znalec zeměměřičství a všechny městské pozemky podle katastrálního výměru z roku 1785 přeměřil. Co leželo ladem, za menší peníze pronajal, postaral se o zlepšení náměstí, silnice přes město i o kašnu. Zřídil městský archiv, který byl ve velkém nepořádku, a urovnal rozepře mezi úředníky. Vydobyl pro obec různá práva, která si přisvojovala vrchonost. Bydlel s rodinou v radním domě čp. 56. Provedl první německé zápisy do městské kroniky. Městským listovním byl v létech 1826–1849 tj. až do zrušení vrchnostenské správy. Poté odešel do Nového Města nad Metují.

Obecní kroniky sloučených obcí jsou psány rovněž od roku 1836 avšak z počátku velmi chudě a neúplně, většinou tehdy úřadujícími rychtáři a obecními představenými. Situace se lepší na Orlici až příchodem řídícího učitele Milana Vondrouše (1872–1938), který pořídil některé zpětné zápisy a potom Josefa Šťovíčka z čp. 45 (1873–1940) po kterém zůstaly bohaté zápisy z obecního a církevního života. Nakonec zastával funkci orlického kronikáře Jaroslav Marek z čp. 185 (1908–990), který shromáždil v opisech mnoho zajímavých informací. Na Kunčicích pořídil cenné kronikářské zápisy rychtář František Neumann z čp. 48 (1812–1875) a řídící učitel Ondřej Přibyl (1823–1889), ale hlavní záznamy pochází až z pera řídícího učitele Aloise Kněžka (1864 - 1948) a Jana Tomka z čp. 54 (1883–1967). Obecní kronika obce Červená se pro starší období vůbec nedochovala a torzovité zápisy z let 1932–1937 zapsal učitel František Přibyl (1886–1952). Některé starší záznamy poskytuje rotnecká školní kronika. Samozřejmě existuje řada dalších kronik z města a sloučených obcí, z nichž lze čerpat mnoho informací o historii Letohradu (školní, farní, spolkové, podnikové i soukromé).

 čerpáno z publikace: Město Kyšperk/Letohrad 1308–2008

Kulturní centrum Letohrad

Václavské nám. 77

561 51 Letohrad

IČO: 70964891

tel.: 465 622 092

e-maily: info@letohrad.eu, muzeum@letohrad.eu, kultura@letohrad.eu, knihovna@letohrad.cz


Ředitel:
Jaroslav Moravec
tel.: 465 622 255
e-mail: jaroslav.moravec@letohrad.eu

Dnes je

Svátek má :

Z naší fotogalerie

Zámek Radnice