Kostel sv. Václava
 
Farní barokní chrám sv. Václava je nejkrásnější stavitelskou ozdobou města. Stojí v těsném sousedství zámku, monumentálně širokým a vysokým průčelím do náměstí. Kostel byl vybudován Hynkem Jetříchem Vitanovským z Vlčkovic v letech 1680-1685. Je zdoben ojedinělými štuky od italského mistra Giovaniho Maderny.

Něco z historie kostela...

Mohutná barokní stavba láká svým vzhledem a zevními ozdobami k prohlídce vnitřku. Z náměstí se vchází patero vchody. Prostřední troje dveře vedou do vlastního chrámu, levé do sakristie a právě do ?bratrské kaple, pojmenované po mariánském bratrstvu, založeném Vitanovským roku 1665 při kostele v Orlici. Bratrstvo bylo později přeneseno do Kyšperka. Patrové průčelí kaple je členěno pilastrovým řádem, ukončeno tabulovým křídlem s volutami. V horní části venkovní fasády je umístěn erb majitele panství hraběte Vitanovského - v pravé části erbu je rodová radlice Vitanovských, v levé části český lev se zlatou hvězdou. Ten přibyl Vitanovskému do erbu roku 1661, kdy byl povýšen císařem Leopoldem I. do hraběcího stavu a mohl si erb o tyto atributy polepšit.

Aby uvnitř chrámu nerušilo přímé světlo soustředění mysli věřících k Bohu, jsou okna chrámová dle zvyklosti baroka umístěna co nejvýše. V kostele má být každý oproštěn všeho světského. Vnitřní výzdoba, zejména chrámové klenby, uchvátí každého svou krásou a bohatostí. Je založena na myšlence, že celý svět a všechno tvorstvo chválí Hospodina. Na klenbě lodi a presbytáři jsou postavy čtyř evangelistů a čtyř proroků, na triumfálním oblouku výjev andělů, adorujících Madonu a reliefy erbů majitelů panství Kyšperk hraběte H. J. Vitanovského (vpravo) a hraběnky J. M. Vitanovské, roz. Hrzánové z Harasova (vlevo), vně oblouku reliefy Víry, Naděje a Lásky, v presbytáři andělé se symboly čtyř základních ctností - Opatrnosti, Spravedlnosti, Statečnosti, Mírnosti.Zařízení kaple je téměř jednotné, rokokové z let 1783 - 86 od sochaře Hynka Tomáška z Jedlové na Moravě, truhláře J. J. Schofra z Králík a štafíra Františka Jeschka z Litomyšlě. Hlavní oltář je sloupově rozvinutá architektura se sochami sv. Vojtěcha a Prokopa v životní velikosti. Hlavní oltářní obraz Smrt svatého Václava z roku 1785 je od akademického malíře Christiana Sambacha, ředitele malířské akademie ve Vídni. Nástavec hlavního oltáře nese obraz sv. Ludmily od neznámého autora z 2. poloviny 19. století. Boční oltáře z roku 1786 jsou osazeny obrazy Svatá rodina (strana epištolní) a Svatý Jan Nepomucký (strana evangelia) od místního akademického malíře Jana Umlaufa. Nahradily roku 1894 původní obrazy od Antonína Regnarda, který je maloval podle předloh Petra Brandla. V hlavní lodi jsou další postranní oltáře - Bolestné Panny Marie a Ecce Homo. Kazatelna je z roku 1786, nese sochu sv. Jana Křtitele. Obraz v lodi Kristus stoluje s učedníky v Emauzích ze 70. let 18. století je pravděpodobně prací Antonína Regnarda, nebo žáka Brandlovy školy. Barokní obraz Narození Páně z roku 1725 je dle jedné verze dílem Ant. Regnarda, dle druhé Jakuba Kratochvíla, byl restaurován roku 1836 malířem Josefem Müllerem ze Žamberka, později (r. 1879) Janem Umlaufem. Pískovcová křtitelnice je barokní ze 40. let 18. století, víko zdobí zlacená dřevořezba sv. Jana Křtitele z pozdějších let.

Varhany byly vyrobeny roku 1774 v dílně J. I. Strejsla z Králík, štafírovány byly roku 1796 Františkem Janotou z Jaroměře. V roce 1897 byly pražským varhanářem Šimonem Petrem vyměněny původní barokní píšťaly za nové, čímž varhany ztratily na své vypovídající hodnotě. Náklad na tento zásah činil tenkrát 2070 zlatých. Křížová cesta pochází z roku 1902 od firmy Müller v Insbrucku, je vyrobena z terakoty a stála 2979 korun.

V lodi kaple po pravé straně je umístěn empírový náhrobek Terezie hraběnky Marcolini - Feretti z roku 1834, na stěně pak pamětní deska, v jejímž textu vzpomíná tehdejší majitelka panství Anna hraběnka Stubenberg své rodiče, pohřbené v hrobce v Častohosticích u Nových Syrovic na Moravě. Pod kaplí se nachází krypta, do níž byl poprvé pohřben roku 1681 Hynek Jetřich hrabě Vitanovský z Vlčkovic a naposledy roku 1875 Trezie hraběnka Nimptsch, rozená Marcolini - Feretti.

 



1. dubna 1726 bylo povoleno přeložení fary, která byla dosud v Lukavici, do Kyšperka a kapli prohlásit za farní kostel, kterým je dodnes. Dne 15. června téhož roku o Božím Těle v den sv. Víta bylo Tělo Páně přeneseno z Lukavice do Kyšperka farářem Janem Mlejnkem, rodákem z Výprachtic, který se stal prvním farářem v Kyšperku.

V prvé válce byly rekvírovány k účelům válečným 4. prosince 1916 dva zvony. Den předtím, na prvou neděli adventní, bylo jimi od 4 do 5 hodin odpoledne naposledy zvoněno. Náhradní zvony, které za ně byly pořízeny, byly odebrány 7. dubna 1942 pro účely druhé světové války. V předvečer toho dne bylo jimi též zvoněno na rozloučenou.
U zvonice byl dne 28. září 1924 odhalen památník spisovateli a národnímu buditeli Františku Vladislavu Hekovi, hrdinovi románu Mistra Aloise Jiráska F. L. Věk, který v Kyšperku zemřel dne 4. září 1847.

V báňce věžičky na kostele jsou uloženy pamětní listiny z let 1748, 1824, 1859 a 1934. 

 

 

Kulturní centrum Letohrad

Václavské nám. 77

561 51 Letohrad

IČO: 70964891

tel.: 465 622 092

e-maily: info@letohrad.eu, muzeum@letohrad.eu, kultura@letohrad.eu, knihovna@letohrad.cz


Ředitel:
Jaroslav Moravec
tel.: 465 622 255
e-mail: jaroslav.moravec@letohrad.eu

Dnes je

Svátek má :

Z naší fotogalerie

Erb hrabat Radnice