HISTORIE ZÁMKU

Raně barokní zámek je dominantou celého města. V devadesátých letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Sídlí v něm hotel, restaurace, soukromé gymnázium, městská knihovna, ZUŠ a od roku 2002 první část stálé zámecké expozice. V přízemí je také obřadní síň s krásnou štukovou výzdobou a výstavní místnosti. Ve sklepních prostorách zámku bylo v roce 2010 za účasti členů Divadla Járy Cimrmana otevřeno Muzeum a světnička J. Cimrmana. 
K zámku přiléhá terasa a přírodně krajinářský park s empírovou kašnou, umělou jeskyní s vyhlídkou a altánem.

   
    Majitel panství Zdeněk Žampach z Potštejna přistoupil v roce 1554 k výstavbě tvrze v Kyšperku (na místě dnešního východního křídla zámku). Tvrz byla dřevěná, jednoduchá, bez jakéhokoliv opevnění. Místo Vitanovského ulice se nalézal hluboký přírodní příkop, stejně jako na místě cesty na zámeckou terasu. Takže tvrz se nacházela na táhlém hřbetu, počínajícím nad nynějším náměstím. V roce 1681 nechal tehdejší majitel panství hrabě Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic přestavět tvrz na raně barokní zámek. Tvrz byla rozbořena, zůstaly stát jen kamenné podezdívky a sklepy, na nichž vyrostla dvoupatrová zámecká budova s věží, která byla představena před východní zeď (terasa). Věž tedy nevystupovala z hřebenu střechy jako nyní, ale byla samostatnou stavbou a měla společnou jednu zeď se zámkem. Naproti tomuto dvoupatrovému křídlu byla postavena ve stejném roce jednopatrová budova, v níž byl zřízen vrchnostenský špitál. Obě budovy byly propojeny jednoduchou zdí, jež stála na místě dnešního spojovacího křídla.
Vedle zámku byla v letech 1681-85 vybudována vrcholně barokní zámecká kaple (nynější kostel sv. Václava), oslňující svou jedinečnou štukovou výzdobou. Neméně kvalitními štukami byly vyzdobeny i přízemní prostory a 2. patro východního křídla zámku.

   Postupem času přestal zámek prostorově vyhovovat, a tak hraběnka Terezie Bredová ze Špandavy začala zámek v roce 1730 přetvářet. Došlo k úpravám interiérů prvního patra hlavní zámecké budovy. Byla odstraněna věž, z níž se dochovala jen její přízemní část (balkon). Nová věž vypadala tak, jak ji známe dnes, ovšem bez hodin (dosazeny v 1. pol. 19. stol.). Potom následovaly terénní úpravy kolem zámku, především jižně od budovy. Získaného prostoru bylo využito k rozšíření nádvoří a vytvoření zahrady. Ke zpevnění nevyváženého terénu byly vybudovány opěrné zdi. Úpravy dokončila dcera Terezie Bredové, Marie Anna, provdaná Cavriani. Dala rozbourat původní prostou zeď mezi oběma křídly a na jejím místě postavit spojovací křídlo. Přízemí spojovacího křídla oboustranně zdobí arkády a uprostřed střechy se tyčí polygonální věžice, kterou byl zvýrazněn hlavní vstup do zámku. Současně s výstavbou spojovacího křídla byla upravena i severní část jednopatrového západního křídla, obrácená do náměstí. Zmíněné úpravy prováděl vrchnostenský stavitel J. Toman. K dalšímu rozšíření zámku došlo za hrabat ze Stubenbergu, jmenovitě za Karla Stubenberga. Jednopatrové západní křídlo bylo na jižní straně prodlouženo kvůli výstavbě lokajny (Vitanovského ulice), ke které došlo v letech 1897-98. Dále byla v letech 1901–1903 upravena pseudoklasicistně fasáda celého areálu a v letech 1904-1905 vznikla nová schodiště u obou zámeckých budov. Přestavby provedl kyšperský stavitel Alois Petřík. Jedno ze schodišť bylo odstraněno při rekonstrukci v roce 1995. K dalším změnám členění budov již nedošlo, pouze k malým interiérovým úpravám v letech 1947-1989. V devadesátých letech byla provedena rozsáhlá rekonstrukce celého areálu.

Kulturní centrum Letohrad

Václavské nám. 77

561 51 Letohrad

IČO: 70964891

tel.: 465 622 092

e-maily: info@letohrad.eu, muzeum@letohrad.eu, kultura@letohrad.eu, knihovna@letohrad.cz


Ředitel:
Jaroslav Moravec
tel.: 465 622 255
e-mail: jaroslav.moravec@letohrad.eu

Dnes je

Svátek má :

Z naší fotogalerie

Zámek Radnice